Včelařská konference

Tak tady čtu že včely už běhají po ule.Tak to u nás nepřipadá v uvahu, u nás byl pouze částečný prolet na sněhu nyní to venku vypadá jak na severním polu.Tam kde mi ukradli včelstva je cesta zaváta novým sněhem- díky starým mantinelum vyhrnuteho sněhu do výše 60cm nebo víc.Zitra mi tam jde komise z okresního víboru na ověření škody. Budeme muset jít po louce tam je starý sníh tvrdý-umrzlí a čerstvý tak 20cm, jak to bude vypadat zítra nevim snad se tam nějak doplahočíme. Zásob bude po většině dost-nakrmil jsem mnoho a stálá vytrvalá zima šetří zásoby víc než oblevy

Pozvánka je zde:
http://www.n-vcelari.cz/download/2010-brezen.pdf

Jste srdečně zváni

Asi vám moc nepomohu...
V únoru jsem řešila rovněž medomet.Našla jsem fy Kovář,podívejte se na jejich stránky.Cena se mi zdá slušná a kvalita taky,dodací lhůta 2 měsíce.je to martnkovar/=/kovar-nerez.cz
S levnými výrobky nemám dobrou zkušenost,kouřák ani odvíčkovací talíř nic nevydržely,plechy na nich byly tenké.Myslím,že se jednalo o výrobky z Polska.A vlastně ani moc levné nebyly.Tak přeji šťastnou ruku.

http://pupek73.blog.cz/1002/video-ovladani-automatu-i-rucniho-nastaveni

http://pupek73.blog.cz/1002/velikost-kazety-a-rezerva-ramku

http://pupek73.blog.cz/1002/video-zvratneho-medometu

Tady je pár odkazů na moje stránky.Koupil jsem si nedávno medomet od Lysoně a vypadá moc dobře.Zkoušky proběhly zatím jen doma ale myslím si že bude makat dobře.Pokud budete mít nějaké otázky tak je napište dolů do komentářů.Jsou tam i nějaké odpovědi a postřehy tak se mrkněte.

Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B.

Dobrý den,nemáte někdo zkušenosti s medomety od firmy Lysoň?
Ceny a dodací lhůty mají zhruba poloviční než čeští výrobci, ale jaká je kvalita?
Díky za reference.

Zdravím vás,

mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.

Nyní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte? Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více. Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

JB:
Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m .....
----------------------------------------
My jsme stěhovali 3 včelstva taky na 5 metrů.
Se zásobama to začíná být vachrlatý,problém je, že se to neodhadne. Jeden nástavek se zdál lehký, tak jsme tam z jiného včelstva chtěl přidat plný plást, ale pak se ukázalo, že v každém plástu něco mají.
Takže zbytečný poplach.
Včely už si běhají po úle, takže pokud tam někde něco je, přinesou si.
Ale už aby to člověk obešel a věděl na čem je. :-)

Něco jiného jsme zažil u jednoho slabého oddělku, tam seděly v uličkách a zásoby jsme neviděl. Ve vedlejších uličkách zásoby byly. Vzal jsme pastovaný med a nacpal trochu ke včelám.
Za chvíli byly u něj, a pak jsem je viděl už dolovat zásoby z okolí.
Už jsem to párkrát zažil, myslím si, že to bylo za 5minut 12, včely už neměly tolik zásob, aby si zatopily a mohly to stěhovat odjinud.
Prostě asi mají takovou strategii - poslední dostupné zásoby šetřit a doufat v oteplení a snůšku. Za svého vývoje se asi se včelařům, co je nutí zimovat na rámkách moc nepřizpůsobily a v přírodě jim asi často zásoby nezůstávaly nedostupné.

Takže už se těším na neděli. Má být teplo.

Kytky začnou smrdět, ptáci řvát a na to vše budou z výšky včely kálet. Radost pohledět.

Karel

Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni
i letos
poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař
v příštím
roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni
včelaři v
kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami
by
byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký
na to
mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny
i když z
omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
Zdravím!
Dotace?Čím dříve budeme bez nich,tím lépe!
A že budou stanoviště hezky pěkně vystavena na internetu?Dokonce
i s přesnými souřadnicemi GPS?To je přeci pozvánka pro zloděje.Jen
ať si to užíjí.Policie se obávám nebude mít mnoho šancí jim
v tom zabránit.
Držím palce ať vydržíte ten tlak peněz,a o dotace nepožádáte.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Alena Vítková" <alihruba/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: dotace
Datum: 12.3.2010 - 20:25:46

> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad,
> který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a
> stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To
> těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem
> včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit
> své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa
> se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci
> se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání
> a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná
> šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na
> dotace nevyčerpá/

Zdravím vás,

Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí, neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou, kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je dnes sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.

Největším nepřítelem včelaře nejsou nemoci včel, s těmi si dokáže totiž poradit, největším nepřítelem je pro včelaře samotný jiný kolega včelař, který takto lacino a nezodpovědně nabývá majetku, přitom nejenže poškozuje okradeného včelaře, ale i všechny včelaře ve svém okolí, protože neví, v jakém zdravotním stavu včelstva jsou. Také je škoda, že už nežijeme ve středověku, tam měli včelaři význačná práva ve společnosti a za všechny krádeže se sekali ruce. Jenže to se dnes zavést nemůže, protože pokud by to povolili, do pěti let by byla polovina lidí ve státě bez ruk a to si stát zase nemůže dovolit. Příšel by na buben, to už stejně ale je, i bez toho sekání rukou. Zdraví P.S

Milý příteli Heřmane!
Děkuji!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li
Datum: 12.3.2010 - 10:56:28

> Stando asi jsem mel slabou chvilku nebo onu dobrou
> naladu. Nekdo poslal toto tak jsem si rypnul :
>
> > > > Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji
> > > > za naprosto iracionální a tohle
> > > > > > > > vyšetření zimní měli za takovou malou
> > > > > buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> > > > > > > > > Již několik let při poctivém odběru(podložky
> > > > > pro spad ponechány dva měsíce
> > > > > > > > > prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření
> > > > > a každoročně po první
> > > > > > > > > fumigaci v každém úle se sesype řádově
> > > > > mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
> > > > >
> Jestli Vas to opravdu zajima mrknete na http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
> > a dozvite se o varrooze vic, najdete tam i kalkulacku
> kde si muzete zkusit spocitat pocty roztocu podle
> dennich spadu. Vice take na www.varroamonitoring.cz
> a nebo v casopise MV a jiste i jinde.
>
> Jinak k tomu prispevku, vysvetlenich muze byt vic proc
> se tak deje, muj nazor je zde:
>
> ucinnost leceni (fumigace) + mozne nepriznive okolnosti
> pri aplikaci leciva - vcely v chomaci, plodujici
> vcely, netesny ul, atd = prezije dost samicek, ktere
> dostanou populaci zase na stovkove hodnoty. Pro predstavu
> dost samicek muze byt i mene nez 5-10 po vyzimovani.
> Zalezi take na tom jak si vcely dokazi s klestikem
> poradit, budete-li monitorovat spad jiste si vsimnete
> rozdilu. Prave ty pozdne plodujici vcely zdrejme
> mohou byt velky problem a treba i zdroj pro sousedni
> uly.
>
> reinvaze - zaklinadlo vcelaru, za pet sekund problem
> vyresen, ja nic to soused :-) moc na to neverim
> ci spise jsem to jeste nezazil za kratkou praxi tak
> abych s jistotou rekl ano tohle je reinvaze.
>
> kvalita provedeni rozboru v laboratori - take se mohou
> prehlednout, vzorek s primesy kridilek nozicek apod
> a uz je to mnohem narocnejsi vyhodnotit, mozna i nemozne.
>
> Pise se ze za zimu odejde 50% samicek ale je take otazka
> zda spadnou na podlozku ci ne. Ve vicenastavkovem
> zimovani zustanou v bunkach a na louckach v nizsich
> nastavcich a pukud mrzne po celou dobu co je podlozka
> v ulu tak se vcely nerozvolni a neshodi roztoce na
> podlozku.
>
> Takze souhlasim s auterem a jeho prvni vetou s vedomim,
> ze je to usito na neslabsi element coz je zase vcelar
> :-))
> T.H.
>

dnes jsem byl na stanovišti 32 včelstev-7 úhynů
včelstva, která si sedla tak , že se zimní chomáč utvořil
pouze v jednom nástavku 39x24 neměla šanci pro dlouho trvající
studené období přejít a ani si do zimního sediska donést v době oteplení další zásoby,navíc se to asi zkomplikovalo mezistěnami v horních nástavcích,bylo to zhruba nastřídačku
jednou byl chomáč v horním,jednou v dolním,nespotřebované zásoby cca 6-8 kg 4 cm od chomáče,včelstva obsedala cca 6-7 uliček, odhadoval jsem to,že po rozvolnění chomáče by včely obsedly skoro dva nástavky,nejlíp z toho vyšli oddělky v jednom nástavku na teplou stavbu s bočním česnem tam je všechno ok, dobře vyzimovali i minioddělky- 3 rámky na folii nad kmenovýmy včelstvy,tam je to skoro bez spotřeby zásob s česnem jen tak na dvě včely,o ty jsem se bál nejvíc,snad to jinde bude lepší

Zdenek

I to patří ke včelařině.

VOSK DO ZAHRADY Při koupi vosků na dřeviny, jsem téměř vždy naletěl.Byl, hrudkovatý,tvrdý a pod. V neposlední řadě drahý. Nedávno jsem v Rádci z Předmostí.Nádherném časopise z doby skutečné demokracie, našel návod na výrobu vosku. Vyzkoušel jsem a zde je návod: Roztavíte a získáte přecezením přes plátno 50dkg smrkové pryskyřice.Podobně roztavíme 15 dkg vč. vosku. Nevčelaři si koupí mezistěny ve vč. obchodě. na tuto váhu.Za tekutého stavu slučujeme a přidáváme 10dkg vepř. sádla. Tuto směs necháme trochu vychladnout, a přilijeme 5 dkg denat. lihu. Vše dobře zamícháme a nalijeme nejlépe do vhodných nejlépe umělohmotných nádob s uzávěrem. To proto, aby se nevypařoval líh.Pokud by se tak po čase stalo, dodáme pár kapek.Vosk používám již několik let.Roubuji s ním, očkuji růže a pod.Jeho jedinou "nevýhodou" je, že ho odebírají včely na tvorbu propolisu, což ho může jen chválit.Já jako včelař musím odebrané množství na roubovancích doplňovat.Takže s heslem z R. z Předmostí"Všichni lide, všechno vědí" hodně úspěchů přeje Z D
Připojit reakci

Nechtěli by jste již nechat roubování a "někdo začít včelařit?"
Otázky:
Kolik mají včelstva plodu_?
Kolik zásob?
Kdo se do včel díval?!

Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m ale protože to celé neunesu tak jsem je nesl na 2x ( 3 nástavky na dvakrát ten spodní jsem nové vystrojil na novém místě)
Nebyly to silné oddělky a stáhly se do hořejšího nástavku ke stropu k polystyrénu. Ze zhora to vypadalo silné sedící až na 8mi uličkách ale ve skutečnosti to byl jen šišoid v horním nástavku a asi 3cm v prostředním. Nevypadají na to že by daly metrák. Dal jsem jim vodu.
J.B.

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology. Pepan

Kravinec je zároveň je to i hojivou "masťou" na tvoriaci sa kalus. Do kravinca starší machri- štepári dávali i ílovitú zeminu, až potom to bol ten správny "vosk", držalo to spolu, no a vrúbeľ upevnili do podpníka páskou z handier- hadříku.

Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.

Som presvedčený, že invertáza repného cukru na cukre jednoduché, môže prebehnúť i v septembri-srpnu, ale roztok nesmie byť hustý a v pomere 3 (cukor): 2 (voda) hustý je, vtedy dochádza často k jemnej kryštalizácii zásob. Ja som za 5O rokov nikdy nepodával cukrový roztok v tejto koncentrácii.

Roztok pripravujem v súlade s obsahom cukru v prírodnom nektáre a pomer u mňa je 1:1, t.j. 1,7 litra cukrového roztoku. Včely to vždy zvládnu, pretože dlhoveké včely sa na invertáze nezúčastňujú, pretože v čase do 15 septembra- srpna je ešte vždy dosť starších včiel, ktoré to urobia aj bez dlhovekých včiel.

Je to len môj subjektívny názor vyplývajúci z vlastných skúseností. Podanie cukrového roztoku na krátky čas môže vyvolať kladenie vajíčok matkou, ale k tomu musí prispieť i prínos kvalitného peľu a ten v tomto čase nemusí byť.

já jako zahradník ovocnář bych ho asi vyhodil ...
možná je to vosk (a jsou takové) který je určený pro nízké teploty a pak je vazký, ale
pokud je pryskyřičné povahy a hrozí i riziko potřísnění pupenů tak bych ho nechtěl ani zadarmo.
Rašící letorosty se pak deformují apod. Měl na sobě nějakou etiketu??? Nějaký název?
asi ano že? ... jak se jmenuje?

Martin

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Je to len zdanlivý problém, našiel som konkrétny záznam z 50 včelstiev, keď som dokŕmenie robil poslednýkrát 8.9, 16.9 som vkladal všetky M do IZO, čo znamenalo každé včelstvo rozobrať a M vychytiť, k omylu nemohlo dôjsť. Z tohoto množstva včelstiev, približne v polovici včelstiev už nebol žiaden plod (asi 90% boli matky nultého ročníka)! Ale v ostatných včelstvách dokrmovanie (asi 5 kg cukru) nevyvolalo masívne plodovanie, takže v tom problém nemusí byť. Je to asi zložitejšie.

dnec se právě používá jen ta páska a tekutým voskem se zakápnou jen ty příčné řezy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:15:06
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
>
>

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Ta cena se řídí výškou kmínku ve specializovaných zahradnictvích ji pořídíš i s výškou 2,3 - 3 m samozřejmě s patřičnou cenou několika set korun.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne. Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: t?pa?sk? vosk

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

"To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také."
Jestli to byla ta stejná, co jsem kdysi pěstoval, tak to, že mně odešla, nebylo možná jen špatnou podnoží.. Možná by byla cesta naopak naroubovat na velice nízkou podnož a stromek potom zasypat hlínou, aby vznikla pravokořenná rostlina, ta by možná byla mnohem životaschopnější. nebo udělat hřížení... Přirozeně by se musela směrem vzhůru potom vytvarovat nějakými výztuhami třeba podle technologie, jakou se vyrábějí bonsaje, protože tato převislá vrba do výšky neroste.
Skoro mám chuť tu jívu zakoupit a zase s ní experimentovat.

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

Mohu potvrdit, že pokud nejsou včelstva na očích, tak jsou bezpečnější. Jak
jsem zde již psal v listopadu, tak jsem také přišel o jedno včelstvo a pokus
o zcizení dalších dvou. Před tím jsem je měl v lese a hůře přístupném místě
13 let. Počátkem listopadu jsem jich 6 přemístil blíže k obci do obecní
třešňovky kudy vede cesta do místní pískovny, kam se vyváží dřevní odpad po
prořezávce stromů. Krajní úl byl od cesty 7 m i když krytý křovím a
prakticky do 14 ti dnů došlo ke krádeži. Oznámení policii, článek v místním
zpravodaji, článek na místní vývěsce, oznámení do všech ZO v okrese včetně
snímků zcizeného úlu nevedlo k tomu, že by se někdo ozval. A při tom museli
být nenechavci vyrušeni, protože odvezli pouze jeden úl, druhý rozsypali u
cesty a třetí měli zpola vytažený ze stojanu. Je to smutné, že k takovéto
lumpárně napomáhají sami včelaři, když jsou ochotni zakoupit kradená
včelstva bez potvrzení o koupi a veterinárním osvědčením, pokud to nekradou
přímo "přátelé" včelaři. Dovedu si představit jak dovede takováto ztráta na
okradeného působit.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Streit Pavel
Sent: Sunday, March 14, 2010 8:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kráde včelstev

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť
včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu,
bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují
včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice
projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to
špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny,
kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři
ekonomické stráty.

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím
> vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za
> tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Dlhé roky používam na tieto účely disperzné lepidlo Rakol, alebo Duvilax. Je to pravdepodobne podobné zloženie, ako Herkules od kolegu Holuba. Oproti vosku má výhodu v pohodlnejšom roztieraní a v dielni je vždy poruke. Nevýhodou je, že pri vytekaní miazgy v neskoršom reze ju táto riedi a tak nevytvorí dostatočne hrubú kožu.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k dispozici....

No štěpařský vosk je pro zájmové sadaře. Pro profíky je asi práce s ním příliš zdlouhavá.

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

Na vrúbľovanie vŕb sa najlepšie osvedčuje hydrovosk.(predáva sa vo forme červených granuliek). Po zavrúbĺovaní sa miesto namočí do rozpusteného vosku. Ten však nesmie byť vriaci. Na upevnenie vrúbľa je najlepšie použiť
gumičku.Má to tieto výhody.
1. Vrúbeľ je chránený pred vyschnutím.
2. Vlhkosť sa nedostane na miesto vrúbľovanie.
3. Gumička sa časom rozpadne a netreba ju odstraňovať.

Taky se používá latex

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 07:59:41
> ----------------------------------------
> Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.
>
>
> T

Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.

On ten hrách je spíše dobrý jako vyplnění snůškové přestávky, pro posílení včel po jedné a přípravě na další intenzívnější snůšku, medu z něho na vytočení je minimum, ale že by včely u něho trpěly hladem, to zase ne. Hodně bude záležet na konkrétním počasí v době květu, pokud bude ideální, což u hrachu přesně nevím, jestli to je suché a teplé nebo spíše vlhčí a chladnější, nějaká snůška z něho bude, jinak ne. Plus k tomu vliv půdy, odrůdy a dalších místních podmínek. Ideální by byl při současné nebo hned následující medovicové snůšce, hrách by byl zdroj pylu a medovice zdroj sladiny.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

Návod:
Takových 50 % kalafuny, 30 % včelího vosku, 10 % parafínu, zbytek pár procent kvalitního vyškvařeného sádla či loje, kousek asfaltu, suchý prosátý dřevný popel.
Do plechovky se nalije trochu, asi 5 - 20 % lihu, stačí denaturák, zahřeje opatrně k varu , vsype se kalafuna a míchá, až se rozpustní, za dalšího opatrného zahřívání se přidá ostatní a rozpustí se. Pro štěpařský vosk pro časné štěpování za nízké teploty se dává více lihu, pro štěpařský vosk pro roubování později na jaře se dává lihu méně.

"Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi."
Já bych dělal cejch tak z jedna,pět , dvojky ocelového drátu, nejlépe svařovacího z céóčka nebo z obalované elektrody. Drát z těchto zdrojů má legovací příměsi, které zvyšují jeho tuhost a pevnost a taky elektrický odpor. Případně místo obyčejného ocelového nerezový, ten je sice dražší, ale má i větší elektrický odpor. Na rozžhavení by takových 30 cm drátu vyžadovalo napětí okolo 1 - 3 voltů a proud takových 20 - 50 ampér. Cejch by mohlo jít napájet z napětí + 5 nebo + 3,3 volt z silnějšího počítačového zdroje přes srážecí odpor tvořený delším slabším kabelem, ty proudové hodnoty takové počítačové zdroje mají.

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Aj včelárska literatúra hrach siaty Pisum saiva L. zaraďuje medzi ojedinele medujúce rastliny a viac pozornosti im nevenuje a myslím si, že je zbytočné sa tešiť na nejaký prínos. Moja skúsenosť je podobná.
Včely často navštevujú hrachor jarný a lesný (rod Lathyrus), lenže ten sa vyskytuje len sporadicky

Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.

Vloni jsem měl takhle blízko hrách a snůška prakticky nula..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 21:40:26
> ----------------------------------------
> Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za
> naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole
> je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo
> jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je
> zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské
> stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.
>
>
>

Roubuji teď vrbu jívu na vrbu košíkářskou a došel mi štěpařský vosk. Tak jsem si koupil nový, a když jsem jej doma otevřel, zjistil jsem, že je to skoro černá kapalina. Má s ním někdo zkušenosti?
Pepa

"A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě?"
--------------------------------------
Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi. Správná teplota se pozná tak, že se z označovaného dřeva, po přitisknutí cejchu, valí hustý žlutobílý dým. Během pár sekund se značka vypálí do hloubky 2-3 mm. Kdo chce hlouběji, prostě podrží déle.
Před pácháním značek na úly je potřeba provést pár pokusů na nějakých odřezcích. Značka musí být vypálená rovnoměrně a nemělo by zčernat celé její okolí. Celé je to otázka cviku.
Pro inspiraci se můžete podívat na nějaký film o divokém západu, kde honáci označují dobytek. Rozdíl je v tom, že úly nemusíte chytat a značka se dá vypálit hlouběji.

Zdravím kolego. Cejchy jsou na WEBu PSNV - www.n-vcelari.cz

nebo v časopise MODERNÍ VČELAŘ 6/2009, str. 166, je tam popsán postup, vše. P.S

PaveN: "Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem."
_____________________

A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě? Nemám s tím zkušenosti, proto se ptám. Jinak bych se taky připojil k tomu, že případné fotografie úlů by mohly pomoci k případné identifikaci úlů, zvláště, když jsou tyto tak specifické.

Zdravim,

premyslim o necem takovem, kapacita asi 600 kg. Ale jsou tam i jine velikosti.

http://shop.carl-fritz.de/index.php?cPath=16_22

PZ

Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Tak si tak maluji, za co utratit peníze za med, co ještě není. :-)
Filtraci medu mám slušně vyřešenou, zvažuji nějaké nádoby na čeření medu a pastování.
Jak tak koukám po české nabídce - nic moc. A dokonce ani můj dodavatel z NSR toho moc nemá v nabídce. Tedy konší taky u 50kg.

Co používáte vy? Pokud pastujetee a pokud čeříte med. (>50kilo)

Díky za názory a hlavně zkušenosti.

Karel

"Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji."
Co si pamatuji, dává nektaru velmi málo, takže na nějakou snůšku by muselo být mnoho hektarů hrachu na málo včelstev a to ještě by musel být hrách blízko kolem včelstev, ne někde daleko. Měl by být ale dobrým zdrojem pylu.

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

>Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami,...<
------------------------------------------------------------
Protože není nic ideální a protože Veterinární správa má zabezpečit dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat a zamezit šíření nebezpečných nákaz, postupuje tak jak postupuje. Na lidi a zvláště některé včelaře, se spolehnout nemůže. Pokud vypukne někde nákaza, jsou to právě tito včelaři, kteří práci Vetrinární správy kritizují. "Veterinární správa nás zbytečně buzeruje" a organizuje nám léčení, to když o hrozící nákaze dosud nevíme. Jestliže je průšvih, hledá se viník. Já osobně bych za včelaře obecně, ruku do ohně nedal. Na chudý lid musí být přísnost, říká jedno letité pořekadlo. Ostatně nám nic jiného, než podřídit se nařízením, nezbývá.
JK

Odpovídáš si sám protože když se o tom nepíše tak ne.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 20:36:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.
>
>
>

nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 19:01:08
> ----------------------------------------
> Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování
> včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená
> dvojnásobek populace.
>
>
>

Opoměl jsem poslat můj e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
ruce byly opět rychlejší.
JK

>Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.<
------------------------------------------------------------
Je třeba řádně provádět VMS. Jakmile se objeví samička na stanovišti, můžete vzít jed na to,že při aplikaci KM jich na podložkách naleznete desítky. Pošlete mi e-mail adresu, pošlu Vám výsledky loňského VMS kde je tato skutečnost velmi dobře patrná. Totéž jsem posílal v lednu MVDr. Klímovi před sjezdem VMS. Nevím však, zda můj mail obdržel. Neodpověděl.
JK